Sulodexid snižuje tvorbu trombů a podporuje přirozenou fibrinolytickou aktivitu organismu. Účinkem na hladinu fibrinogenu a protidestičkovým působením též snižuje viskozitu krve a zlepšuje perfúzi některých tkání. Významná je aplikace sulodexidu v prevenci tromboembolických příhod u pacientů se zvýšeným rizikem (obézní pacienti, starší pacienti, imobilizace, varikózní žíly, nádorová onemocnění, metabolické poruchy či chronická zánětlivá onemocnění) či u pacientů s anamnézou takovýchto příhod.
Sulodexid nachází místo především u takových pacientů, kde z různých důvodů nepřichází v úvahu plná heparinizace či podávání perorální antikoagulace, případně u takových pacientů, kde tyto postupy nejsou vhodné. Výhodou sulodexidu je možnost perorální aplikace a při standardním dávkování absence nutnosti kontrol koagulačních parametrů.
Práce prezentuje zkušenosti s léčbou sulodexidem u dvou pacientek s chronickou žilní insuficiencí resp. po prodělané hluboké žilní trombóze a po ukončené warfarinizaci.