Odrodilci, zrádci, vrazi v bílých pláštích : Obraz "Žida" jako "nepřítele" v propagandě pozdního stalinismu
Abstrakt
V období vrcholného stalinismu (1948-1953) došlo k výrazné eskalaci protižidovských projevů sovětského režimu, často označované za "státní" nebo také "oficiální" či "stalinský" antisemitismus. Předkládaná studie se pokouší tento vývoj postihnout prostřednictvím analýzy obrazu "Žida" v dobové propagandě.
Základní rámec pro tuto analýzu tvoří koncept "obrazu nepřítele" jako jedné ze základních figur totalitárního ideologického kánonu, přičemž studie sleduje, jakým způsobem byl tento obraz naplňován významy spjatými s pojmem "Žid". Za metodologický nástroj pro tuto analýzu autorka zvolila sémiotickou textovou analýzu, umožňující rozkrývat znakový charakter jazyka propagandy.
Jejím předmětem pak jsou dvě propagandistické kampaně, které ve sledovaném období ovládly sovětský veřejný prostor. Jedná se o kampaň proti takzvanému kosmopolitismu z ledna až března 1949 a o takzvaný případ lékařů z ledna až března 1953.
Zvolená metoda umožnila doložit protižidovské zaměření obou kampaní, které bylo dosud vyvozováno především z kvantitativních soupisů represivních zásahů proti konkrétním osobám židovského původu. Analýza významového pole obrazu "Žida" pak odhaluje mechanismy, kterými byl díky mnohovrstevnatosti svého znakového charakteru využíván k odůvodnění vnitřní i vnější politiky sovětského režimu stejně jako k ospravedlnění jeho domácích i zahraničních problémů.
V poslední části studie jsou pak vyvozené závěry aplikovány na dobový československý kontext