Abstrakt
Fakt, že negativní cirkumferentní resekční okraj a chirurgem kvalitně provedená totální mezorektální excize patří u karcinomu rektosigmoidea k nejdůležitějším prognostickým faktorům, je již všeobecně známý. Oba parametry výrazně ovlivňují výskyt lokální recidivy nádoru i vzdálených metastáz a souvisejí tak s délkou přežití pacienta. Úlohou chirurga je provést co možná nejkompletnější mezorektální excizi, tedy odstranit rektum i s neporušeným válcem mezorektálního tuku. Úlohou patologa při hodnocení totáln ích mezorektálních excizí je v první řadě uplatnění zcela odlišného postupu zpracování vzorku ve srovnání s ostatními resekáty tlustého střeva s karcinomem.
Při hodnocení resekátu je vedle tradičně stanovovaných parametrů naprosto zásadní posouzení dalších aspektů specifických právě pro karcinom rekta, jmenovitě vzdálenost nádoru od cirkumferentního (radiálního) resekčního okraje a kvalita mezorektální excize. Pro kvalifikované zhodnocení všech parametrů je nutná znalost celé řady klinických údajů (výsledky předoperačních zobrazovacích vyšetření, peroperační nález).
K následnému objektivnímu vyhodnocení těchto parametrů je nutné zavedení standardizovaného postupu zpracování resekátu i jeho makroskopického a mikroskopického vyšetření. Tento postup se opírá zejména o standardizovanou makroskopickou fotodokumentaci celistvosti mezorektálního povrchu, zpracování formou paralelních řezů a cílený odběr vzorků tkáně k histologickému vyšetření.
Zcela nezbytná je velmi úzká mezioborová spolupráce chirurga a patologa v rámci multidisciplinárního týmu, poskytující oboustrannou zpětnou vazbu.