Abstrakt
Kdy si poprvé člověk vpravil pod kůži barvicí pigment? Jak? A proč to dělal? Jistotu nebudeme mít nikdy, ale každopádně již víme, že tetování provází lidstvo nejméně po dobu 5 300 let. Nejstarším důkazem je totiž mumie alpského Ötziho, který má na těle řadu modravých čárek; dost možná nikoliv z krášlicích, ale z léčivých či magických důvodů.
Tak tomu totiž bylo po celé věky od Egypta přes Asii až po Ameriku. Tetují se (či svá těla jinak upravují) všechny známé kultury - v čase i prostoru.
Lidé tak činili kvůli svému "zkulturnění", z rituálních důvodů, ale i proto, aby jiným sdělovali, že někam patří, že dobře válčí, že dospěli anebo že někoho milovali natolik, že si jej vepsali nejen do srdce, ale i pod kůži... Důvodů je tolik jako tetovacích jehel celého světa.
Evropa po staletí vytěsňovala tetování ze svého středu, ale nejen od původních Polynésanů - ano, na lících zdobených Maorů či Markézanů! - se tomuto umění opět přiučila. Z těl námořníků, cirkusáků a kriminálníků, osob z okraje společnosti pak "kérky" pozvolna pronikly až mezi světovou smetánku a nynější celebrity, jež se bez tetování necítí sexy.
Tetování se proměnilo. Z prostých malůvek v komplexní díla, snad i umění, které využívá též technologických novinek - a třeba ve tmě i svítí.
A proč si s tím "zákrokem", jenž je bolestivý a při němž stále trochu teče krev, nedají lidé pokoj ani po těch 5 300 letech? To všechno naznačují dějiny tetováže, které na českém knižním trhu chyběly.