Vliv vysoké teploty na antibakteriální účinnost vankomycinu uvolňovaného z lokálních nosičů antibiotik užívaných v ortopedii
Abstrakt
Vankomycin je stále častěji používán k lokální terapii v ortopedii z důvodu nárůstu rezistentních bakteriálních kmenů na methicilin. Byla však ověřena tvorba antibakteriálně neaktivních krystalických degradačních produktů (CDP-1s) a jejich postupné uvolňování z nosičů v koncentracích převyšujících hladiny aktivní formy vankomycinu (faktor B).
Víme, že faktor B a CDP-1s se uvolňují z polymetylmetakrylátu v mnohem nižších hladinách, než z kostních štěpů. Z tohoto důvodu cílem naší studie bylo prokázat vliv polymerace na tvorbu CDP-1s.
Aktivní forma vankomycinu a CDP-1s byly uvolňovány z kostních štěpů při teplotě 80oC téměř ve stejných hladinách, jako z kostních štěpů s vankomycinem při teplotě 37oC. Hladiny faktoru B uvolněných z polymethylmethakrylátu byly v minimálních koncentracích po 9 dnech.
Na podkladě námi provedeného experimentu jsme nepotvrdili vliv vyšší teploty na větší produkci CDP-1s. Důvod nižších hladin uvolněného vankomycinu z kostního cementu je způsoben tím, že většina antibiotik je zabudována uvnitř materiálu, a proto se uvolňuje pouze malá část vankomycinu jen z povrchu nosiče.