Příspěvek shrnuje výsledky měření získané při vysokohorském soustředění české běžecké reprezentace. U skupiny čtyř elitních atletek byly v pravidelných intervalech sledovány hodnoty saturace kyslíkem, srdeční frekvence a perfuzní index.
U vybraných tréninkových jednotek byla sledována intenzita zatížení pomocí kontinuálního měření srdeční frekvence a zjištěním pozátěžové koncentrace laktátu v kapilární krvi a úroveň saturace kyslíkem. Statistické zpracování výsledků měření ukázalo, že u elitních běžkyň nedochází při kombinovaném uplatnění metod vysokohorského tréninku LHTH a LHTL a pobytu ve výšce 2000 m n. m. k zásadním změnám v saturaci krve kyslíkem a perfuzního indexu.
Naopak byla zjištěna vyšší srdeční frekvence, což plně odpovídá kompenzatorní reakci na nižší parciální tlak kyslíku a snížení zásobování organismu kyslíkem. U všech běžkyň docházelo k postupnému snižování klidové SF během pobytu.
Její hodnoty však byly, v porovnání se standardní nadmořskou výškou, ve které trénují, vyšší průměrně o 15 úderů/min. Současně se ukázalo, že je vhodné používat při řízení přípravy kromě sledování laktátu, srdeční zátěžové frekvence, i klidovou srdeční frekvenci a klidovou a pozátěžovou saturaci kyslíkem pulzním oxymetrem.