Cílem studie je přiblížit chápání a výklad emocí - především v podobě tzv. "vášní duše" - v osvícenské, resp. pozdně osvícenské medicíně. Studie se soustředí zejména na několik vybraných novinek, jež medicína 18. století přinesla, totiž "objevování" neuro-cerebrálního systému ("zrození" neurologie), hledání "sídla" nemoci v orgánech ("zrození" patologické anatomie) a postupné oddělování medicíny duše od medicíny těla ("zrození" psychiatrie).
Zajímá se o to, zda - a do jaké míry - tyto inovace napomohly k rozbití "starého" paradigmatu výkladu vášní duše, či do jaké míry naopak pomáhaly k jeho udržení. Mimoto se zamýšlíme rovněž nad tím, jak právě prostřednictvím otázky vášní duše přispěla osvícenská medicína k novému promýšlení vztahů mezi duší a tělem.
Některé studované jevy jsou pak konkrétněji doloženy na příkladech (erotické) lásky a melancholie.