Příspěvek se zabývá tím, kdy členský stát výjimečně nemusí směrnici či její část, ať už trvale nebo přechodně, transponovat. V kontextu analýzy rozsudku SD EU ve věci C-343/08 je kritizováno, že SD EU odmítl připustit jako důvod ospravedlňující netranspozici směrnice bezpředmětnost její transpozice odůvodněnou tím, že směrnice upravuje činnosti, které v dotčených členských státech fakticky neexistují, protože jejich existenci brání vnitrostátní právní překážka, která není v rozporu s právem EU.