Kniha se zabývá představami o kráse a řádu jako atributy ideálního světa, určité představy o společenském uspořádání, jeho duchovním a sociálním založením či jako výrazem lyrického tvůrčího gesta. Východiskem tu jsou diskuse o podobě moderního umění, jeho ideovém založení, jeho estetických proměnách a vztahu k sociálním a politickým otázkám, jak je kladla levicová avantgrada v polemice s tradicionálně či konzervativně založenými uskupeními literátů ve 20. a 30. letech 20. století.