Abstrakt
Článek se zabývá vztahem mezi Obrazem Božím a Podobností z perspektivy řecké patristiky v reflexi ortodoxní tradice. Obraz Boží je vnímán jako ontologický aspekt člověka, zatímco Podoba je realizována skrze svobodnou vůli člověka.
Vztah obrazu Božího a Podoby je teocentrický. Pro člověka je přirozené být orientovaný na Boha.
Podobá-li se obraz člověka Bohu, člověk žije přirozeným životem. Pakliže člověk odmítne realizovat Boží obraz v sobě, aby se podobal Bohu, člověk se stává nepřirozeným ve své podstatě.
Dochází k rozpadu osobnosti. Celistvé uzdravení spočívá v očištění Božího obrazu a v opětovné realizaci podobnosti.