Abstrakt
Porucha lipidového metabolismu (dyslipidémie) je nejčastější porucha metabolismu. Dyslipidémie představují riziko pro rozvoj aterosklerózy a kardiovaskulárních (KV) nemocí.
Jejich klinický význam je určený intenzitou poruchy a celkovým KV rizikem. Dyslipidémie vznikají na podkladě interakce genetického pozadí a životního stylu.
Hlavním smyslem léčby dyslipidémií je snížení rizika častých chorob, resp. nemocnost a úmrtnost na KV nemoci. Primárním cílem léčby je snížení koncentrace LDL-cholesterolu (ch) v krvi.
Lékem 1. volby jsou statiny. Při nedosažení cílových hodnot LDL-ch je možno přidat ezetimib.
Enormně zvýšená hodnota triglyceridů (TG) je riziková pro rozvoj akutní pankreatitidy. Mírně zvýšená koncentrace TG je považovaná za marker rizika pro vznik aterosklerózy a KV nemocí a je často spojena s nízkou koncentrací protektivního HDL-ch (aterogenní dyslipidémie).
Sekundárním cílem léčby aterogenní dyslipidémie je hodnota non-HDL-ch nebo počet všech aterogenních částic (apolipoprotein B). Farmakoterapie této dyslipidémie není zcela dořešena.
Zatím se doporučuje kombinovaná terapie statinu s fibrátem nebo statinu s ezetimibem. V kapitole jsou uvedeny všechny cílové hodnoty LDL-ch, non-HDL-ch a apo-B , které jsou rozdílné - podle celkového KV rizika.