Abstrakt
Příspěvek se věnuje osudům drobného rytířského statku Mladějov v době, kdy byl součástí frýdlantského vévodství, vytvořeného císařským generalissimem Albrechtem z Valdštejna. Tento mimořádně zajímavý státoprávní celek není dosud českou historiografií uspokojivě reflektován a autor se pokouší připojit na základě archivního výzkumu několik drobných střípků do celkové mozaiky jeho poznání.
Studie se přitom dělí na dvě části. První z nich pojednává o majetkoprávních vztazích k mladějovskému zboží, které vzniklo na počátku 17. století odtržením od dominia Veliš.
Do rukou Valdštejna se Mladějov dostal v roce 1623 a o čtyři roky byl prodán jako frýdlantské léno jeho bratranci Janu Albrechtovi Smiřickému. Ten ho záhy prodal manželům Cornazzaniovým a od nich se opět velmi brzy dostal do držení vdovy Magdaleny Kunašové ze Lhoty, jež se posléze podruhé provdala za Jiřího Jaroslava Stoše z Kounic.
Jednotlivé změny držby jsou dokumentovány příslušnými právními akty, přičemž provedená rešerše umožnila doplnit a revidovat některé údaje uváděné ve starší literatuře. Druhá část studie se zaměřuje na osoby jednotlivých držitelů statku.
Rekapituluje jejich původ a příbuzenské vztahy, popisuje stručně jejich osudy ve veřejném i soukromém životě, zmiňuje se o jejich sňatkových partnerech a potomcích a s přihlédnutím k obsahu dochovaného archivního materiálu upozorňuje na některé jejich zajímavé a pramenně dobře podchycené životní epizody. Kombinace dvou komplementárních úhlů pohledu (majetkoprávního a prosopografického) přitom vytváří plastičtější obraz osudů nevelkého panství v neklidné době celoevropského konfliktu. Článek není jen drobnou sondou do regionální historie, ale má též ambici stát se vzorovým textem pro zpracování historie dalších frýdlantských lén, jež se pro futuro jeví jako velká badatelská výzva.