Transplantace plic je zavedenou metodou v léčbě pokročilých plicních onemocnění parenchymového i cévního původu. K transplantaci plic jsou indikováni především pacienti s chronickou obstrukční plicní nemocí, plicními fibrózami, cystickou fibrózou a dalšími diagnózami.
Selekce kandidátů transplantace, předtransplantační vyšetření a péče o kandidáty na čekací listině jsou v rukou pneumologa, ročně je vyšetřeno cca 80 nemocných z celé České republiky, na čekací listinu je zařazeno cca 50 % z nich a ročně je provedeno kolem 20 transplantací. Přežití nemocných po transplantaci v České republice je srovnatelné s ostatními světovými transplantačními centry, zhruba 50 % nemocných přežívá pět let.
Hlavní limitací v časném potransplantačním období je riziko rejekce štěpu a závažných infekcí, v dlouhodobém horizontu pak chronická rejekce. Současnou limitací programu je nedostatek vhodných dárců, tuto situaci by měla zlepšit nově zaváděná metoda ex vivo perfúze a rekondice plic.