Abstrakt
Inspirace Itálií se na zámek Bučovice pravděpodobně dostala díky kontaktu Jana Šembery s císařským antikvářem Jacopem Stradou usídleným ve Vídni. Jako příklad šíření italských kompozic byl vybrán pokoj Pěti smyslů, který se až doposud spojoval jen s nizozemskými předlohami.
Strop pokoje se člení do pěti výsečí s alegoriemi Zraku, Sluchu, Chuti, Čichu a Hmatu. Jejich vzorem byly grafiky Raphaela Sadelera st.
Nade dveřmi a naproti nim se dále vyskytují dva opomíjené výjevy z římských dějin. Oba byly v minulosti správně identifikovány jako Únos Sabinek a Mucius Scaevola před králem Porsenou, ale více nebyly studovány.
Malby Únos Sabinek a Mucius Scaevola před Porsenou byly provedeny jako monochromní. S týmiž náměty a touž technikou se lze setkat i na fasádě římského paláce Ricci, který ve dvacátých letech 16. století vyzdobil Polidoro da Caravaggio se svým pomocníkem Maturinem da Firenze.
Z dnešní podoby paláce Ricci nelze však nic vyvozovat, jelikož malby byly na konci 19. století přemalovány Luigim Fontanou, a i když se tento malíř držel jejího původního rozvrhu, nelze fasádu brát jako původní pramen. Naštěstí se dochovalo velké množství kreseb a podle nich následně vzniklých grafik více objasňujících původní Polidorův malířský projev a záměr.
I bučovické římské výjevy lze považovat za interpretaci výzdoby paláce Ricci, jelikož s menšími odchylkami vyobrazují dvě epizody z tohoto římského paláce. Zřejmě jim dala základ nějaká kresba nebo několik kreseb, které zprostředkoval Janu Šemberovi Jacopo Strada, jenž pobýval na jeho zámku právě v době, kdy se měla řešit jeho vnitřní výmalba.
Cesta inspiračního zdroje tedy vedla z Říma přes Vídeň, kde sídlil Strada, až do Bučovic.