Kapitola ukazuje paradox v koncepci lidských práv, který v úplnosti vystihuje již Morův spis Utopie. To paradoxní na lidských právech spočívá v tom, že předpokládají široký koncept lidské důstojnosti, avšak mohou být uskutečněna pouze v mezích, které umožňuje moderní státu, tedy v mezích omezené racionality určované empirickou přirozeností.