Abstrakt
Článek nastiňuje vybrané otázky, které ilustrují speciální a politický zájem na menšiny na počátku 20. století.Autor se opírá o sbírky "Minority muzea 1909-1920 ", které má Národní archiv v Praze. Zaměřuje se na období před první světovou válkou, kdy ČR národní zájmy byly zastoupeny společnosti, jejichž cílem bylo působit jako ochranné prvky národní jednota proti Němcům.Platformu pro dosažení cíle byla poskytnuta centrální vzdělávacím fondem, Národní Severočeská Union, National Union Šumava, Národní jednota pro východní Moravia, Národní unie pro South-West Moravy, a Opava fond pro Slezsko.Široká škála k tématům těchto institucí vyvrcholila v roce 1909, kdy budova muzea v menšiny Praha jako orgán Unie začal.
Tento článek ukazuje tři oblasti činnosti menšiny muzea v Praze před první světovou válkou, a to (a) držící vlastní sčítání lidu v reakci na sčítání lidu, kdy stát identifikována například komunikačním jazykem, což bylo považováno za českými aktivisty škodlivých právům české menšiny; (b) shromažďování dotazníky zaměřené na šetření, pokud jde o národní, ekonomické a kulturní situace české menšiny v České smíšených-německých regionech; (c) se pokusí publikovat specializované menšinový časopis, tedy časopisu Minority Collection (1914), který nepřímo následoval časopis s názvem Minority Revue (1912-1913) publikoval svazu učitelů fondu Teachers and Foster Mothers.