Klinická geriatrie a výzkumy v oblasti stárnutí jsou často zaměřeny na zjištění úrovně tělesné způsobilosti, která je obecně hodnocena nejčastěji na základě sebehodnocení pacienta. Pro posouzení tělesného stavu pacienta je kromě subjektivního hodnocení stále běžnější využití testů tělesné zdatnosti.
Kombinace sebehodnocení a výkonu v motorickém testu se jeví jako užitečný nástroj pro zjištění úrovně tělesné způsobilosti seniorů. Cílem této studie bylo zjistit, zda existuje vztah mezi subjektivním vn ímáním fyzického zdraví a tělesnou způsobilostí žen seniorek.
Studie se zúčastnilo 42 postmenopauzálních žen ve věku nad 60 let (věk 68,8 +- 5 roků; tělesná hmotnost 71,4 +- 9,6 kg; tělesná výška 161 +- 5,1 cm; body mass index 27,7 +- 3,6 kg.m-2). Subjektivní vnímání kvality fyzického zdraví bylo hodnoceno pomocí skóre souhrnu tělesných komponent (Physical Component Summary - PCS) dotazníku SF-36 (Medical Outcome Study Short Form-36). Úroveň tělesné způsobilosti byla měřena pomocí testů "30-Second Chair Stand Test" a "1-Mile Walk Test".
V této studii bylo zjištěno, že vnímání kvality fyzického zdraví koreluje (i) s výkonem v motorickém testu "30-Second Chair Stand Test" (r = 0,406; p < 0,01) a (ii) s výkonem v motorickém testu "1-Mile Walk Test" (r = -0,466; p < 0,01). Probandky, které vykazovaly lepší výsledky v motorických testech, dosahovaly vyššího skóre indexu celkového fyzického zdraví (PCS).
Index celkového fyzického zdraví by mohl být důležitým prediktorem úrovně tělesné způsobilosti seniorské populace.