Cílem práce je podat přehled o současných klasifikačních systémech ženských sexuálních dysfunkcí. Zhodnotit přínos a úskalí nové klasifikace DSM-5, zvláště s ohledem pro použití v klinické praxi.
Srovnání současných tři diagnostických škál ženských sexuálních dysfunkcí na základě literárně recentních prací, které hodnotí jejich pozitiva a nedostatky. Klasifikace DSM-5 je obtížně kompatibilní s předchozí kategorizací DSM-IV, ale i s ostatními dosud používanými systémy třídění FSD (ICSM, MKN -10).
Sexuální dysfunkce popisuje převážně jako syndromy a upouští od dosavadního symptomatického dělení. Zpřesňuje vymezení problémů podle délky jejich trvání, frekvence výskytu a dělí potíže dle stupně závažnosti na lehké střední a těžké.
Nová klasifikace DSM-5 dělí ženské sexuální problémy do tří široce definovaných etiopatogenických konglomerátů (porucha sexuální touhy a vzrušení, poruchy orgasmu, genito-pánevní bolest a penetrační poruchy), čímž zúžila možnost přesného zařazení poruchy podle schématu cyklu ženské sexuální aktivity