Zvon z roku 1393 zavěšený v jižní věži augustiniánského kostela sv. Tomáše v Brně nese v latinské nápisové legendě psané majuskulním písmem jména donátorů, kterými byli moravská markrabata Jošt a Prokop.
V nápisové legendě je uvedeno jméno zvonaře, vídeňského měšťana Jana (Ioannes), spolu s uvedením města, odkud pocházel. To je však špatně čitelné.
Na základě důsledné analýzy se přikláním k čtení města zvonařova původu jako Aystet, tak bylo ve středověku označováno významné bavorské město Eichstätt. To je tedy možno celkem spolehlivě pokládat za místo zvonařova původu.
Vedle zvonu v Brně visí jeho zvony také ve Svatém Jiří (Svätý Jur) u Bratislavy (Slovensko) (1400) a v Gobelsburgu v Dolním Rakousku (1410). Zvonař působil v období přelomu 14. a 15. století, které je charakteristické moderními trendy související s nahrazováním gotické majuskule v nápisových legendách minuskulním písmem, jak je také doloženo jeho dílem.
Dílo vídeňského zvonaře Jana charakteristické progresivními prvky zapadá do celkového vývoje středoevropského zvonařství, jak jej můžeme sledovat také podle nejstarších zvonů dochovaných v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.