Dysfunkce dolních močových cest a pánevního dna jsou u žen časté a projevují se často inkontinencí moči či stolice, recidivujícími záněty močových cest, sestupem pánevních orgánů, poruchami defekace a dalšími méně častými projevy. Tyto obtíže sice většinou neohrožují ženy na životě, ale mají výrazný negativní dopad na kvalitu jejich života.
Zvyšující se dostupnost diagnostických ultrazvukových přístrojů v klinické praxi, zejména během poslední dekády, oživila zájem o diagnostické zobrazovací metody v ženské proktologii, urologii a urogynekologii. Při ultrazvukovém vyšetření se postupně od 80. let dvacátého století zkoumalo využití různých p řístupů při zobrazení dysfunkcí pánevního dna, inkontinence nebo prolapsu.
Využíván byl přístup transbdominální, perineální, translabiální, transrektální či transvaginální. Z důvodu neinvazivity, dostupnosti a minimálního ovlivnění pozice pánevních orgánů se nejčastěji používá perineální nebo translabiální přístup.
V posledních deseti letech se postupně do klinické praxe rozšířilo i vyšetření pomocí 3D ultrazvuku, umožňující dynamické zobrazení v jakékoliv definované rovině, konkrétně v urogynekologii nejčastěji tzv. transverzální, resp. axiální zobrazení m. levator ani.