Článek jednak dokumentuje, jak "princip reference", tj. předpoklad, že to, co není, nemůže být předmětem reference, inspiruje jak aktualistické tak posibilistické koncepce ve scholastice a v analytické filosofii, a jednak ukazuje, jak Scotovo odmítnutí principu umožňuje nahlédnout, že existují dva různé a logicky nezávislé smysly distinkce mezi aktualismem aposibilismem. Na závěr je připojeno několik kritických poznámek k současné české diskusi o ontologickém statusu fikcí.