Abstrakt
Článek stručně představuje nedávno zveřejněné Nařízení Evropského parlamentu a Rady o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES. Několik oblastí nové úpravy elektronického podpisu je považováno za sporné.
Nařízení nepodporuje zásadu WIPIWIS (What Is Presented Is What Is Signed - Co je prezentováno, je podepsáno) ani neurčuje vhodné povinnosti pro podepisující osobu nebo spoléhající se stranu. Neobsažení takových ustanovení může usnadnit odmítnutí podpisu údajnou podepisující osobou.
Ačkoli nařízení výrazně stanoví ekvivalenci kvalifikovaného elektronického podpisu s vlastnoručním podpisem, podrobnější analýza odhaluje, že důkazní účinek může být jen obtížně považován za shodný. Nařízení rovněž uvolňuje některé dřívější podmínky, pravděpodobně s účelem umožnit používání soukromých klíčů uložených v cloudu.
Takové techniky mohou podstatně usnadnit nasazování technologií elektronického podpisu, ale mohou též snížit jeho bezpečnost. Za nevhodné je považováno, že nařízení opustilo možnost omezit použitelnost kvalifikovaného certifikátu podepisující osobou, protože jí to umožňovalo řídit si svá rizika i náklady. Článek rovněž shrnuje dopad eIDAS na český právní řád a jeho potřebné novelizace.
Též jsou zmíněny některé činnosti Evropské komise během stávajícího období přípravy prováděcích aktů.