Abstract
Rozvoj čtenářských dovednosti, a to jak ve stránce techniky, tak stránce porozumění čtenému bývá v poslední době diskutován z hlediska rozdílů mezi metodami, ale také ve vztahu k dětem, které vykazují rizikové znaky čtení či čtenářství. V českém prostředí bývá poradenská diagnostika čtenářské úrovně zaměřena na zhodnocení rychlosti a správnosti čtení, techniku čtení a porozumění čtenému.
Využívány bývají diagnostické nástroje, které vznikly v 80. letech 20. století a byly standardizovány pro analyticko-syntetickou metodu čtení, chybí údaje o jejich validitě pro genetickou metodu. Diagnostika porozumění čtenému je převážně kvalitativní, po přečtení článku je dítě dotazováno na obsah, přičemž se však do výkonu mohou promítat i další proměnné než jen porozumění přečteného textu.
V první části sekce věnované výstupům Porozumění čtenému - typický vývoj a jeho rizika hlavní řešitelky projektu představily cíle a záměry projektu. Tím není jen připravit nové nástroje po hodnocení porozumění čtenému, nýbrž také podat svědectví o jeho vývoji v prvních čtyřech letech školní docházky, s postižením faktorů, které do rodícího se porozumění čtenému vstupují (kognitivní i jazykové předpoklady, ale také environmentální vlivy).
Výzkumná studie má tři etapy, v první fázi byla ověřovány měřítka jednotlivých aspektů čtení, včetně porozumění čtenému. Projektový tým vycházel z přístupů pro hodnocení čtenářské úrovně, které se osvědčily v minulosti, vzniklo však několik nových čtenářských testů pro hodnocení všech aspektů čtení, včetně porozumění čtenému.
Druhá etapa se zaměřovala na kontrolu rozvoje čtení pro vytvoření vývojových gradientů. Třetí etapa spočívá v mapování porozumění čtenému u rizikových skupin a byla představena v samostatných příspěvcích členek odborného týmu projektu GAČR.