Abstrakt
V kapitole jsou popsány oblasti společného zájmu vnitřního lékařství a psychiatrie. Jsou v ní probrány dovednosti a postupy umožňující kvalifikovaný přístup lékaře k pacientovi s onemocněním chápaným jako souhrn jeho subjektivních, funkčních i iatrogenních zdravotních problémů.
V první části kapitoly je popsán terapeutický vztah a psychologické obranné mechanismy. Také je zkráceně zmíněna historie a současnost psychosomatického přístupu v medicíně.
Druhá část kapitoly se zabývá symptomatikou a diferenciální diagnozou somatoformních a úzkostných poruch, včetně panické poruchy, generalizované úzkostné poruchy a také projevy poruchy somatizační, somatoformní vegetativní poruchy a poruchy hypochondrické. Překrývání jejich projevů s příznaky vnitřního onemocnění může být zdrojem diagnostických nejistot a omylů při léčbě pacienta.
Dále jsou v textu probrány nejdůležitější somatogenní psychiatrické příznaky a poruchy a také farmaky indukované nežádoucí účinky významné z hlediska psychiatrie. Kapitola zmiňuje komorbiditu psychiatrických a vnitřních onemocnění a její dopady na průběh a léčbu nemocných, na příklad u deprese a ischemické choroby srdce.
Zabývá se působením civilizačních vlivů a sociálního stressu na příznaky a průběh nemocí, psychopatologií spojenou s chronickými vnitřními nemocemi a posláním konziliární psychiatrie.