Abstrakt
Příspěvek seznamuje s relativně novým přístupem k problematice dyslexie - tzv. hypotézou proce-durálních výukových obtíží, kterou před několika lety představili autoři R. Nicolson a A.
Fawcett. Teoretická část vymezuje principy deklarativního a procedurálního systému učení, někdy označova-ných pouze jako deklarativní a procedurální paměť, a poukazuje na jejich souvislosti s tradičními dyslektickými obtížemi.
Následuje stručné představení výzkumného projektu, který formou expe-rimentální studie prověřoval uvedenou hypotézu obou autorů. Současné výsledky naznačují, že přechod od deklarativního k procedurálnímu zpracování informací se jedincům s dyslexií skutečně nedaří na takové úrovni jako v intaktní populaci.
Obě sledované skupiny vykazovaly statisticky vý-znamně odlišné výsledky z hlediska tempa zpracování i chybovosti. V závěru jsou diskutovány mož-nosti praktických dopadů popsaného přístupu při hledání vhodné intervence u jedinců s dyslexií.