Abstrakt
Slovanské jazyky mají díky genetické příbuznosti, vzájemným vlivům i řadě podobných vnějších vlivů mnoho shodných rysů. Z hlediska užívání neurčitých tvarů slovesných je nejaktivnější ruština a polština, která se v tomto ohledu sbližuje s vsl. jazyky.
V jihoslovanském areálu došlo k vymizení nebo oslabení infinitivu, který byl nahrazen konstrukcí určitého slovesného tvaru s da. Ve vsl. jazycích a polštině má naproti tomu řadu modálních funkcí.
Podstatná jména slovesná patří do systému slovesných tvarů v zsl. jazycích, neslovesný charakter mají ve vsl. jazycích a přechodný charakter ve většině jihoslovanských jazyků. V systému příčestí je především podstatné postavení participií na -l, které mají systémový charakter v bulharštině, běloruštině a částečně ukrajinštině.
V záp.-sl. jazycích konkurují tato příčestí tvarům na -n/-t.