Abstrakt
Autorka se zabývá pojetím pojmu svoboda-libertas v počátcích českého státu v české středověké historiografii. Především v Kosmově České kronice je svoboda definována jednak ve vztahu k individuu jako osobní svobodu lidí, jednak v politické rovině jako nezávislost země.
V Kosmově podání hraje svoboda zásadní úlohu při vzniku českého státu. V nejstarších listinách českých panovníků je svoboda chápána jako privilegium.
Zatímco pro Kosmu představovala svoboda nejvyšší hodnotu, pro pozdější středověké autory národních dějin nebyla tato otázka aktuální. Mluvčí české šlechty tzv.
Dalimil na počátku 14. století znal svobodu pouze jako privilegium. Přibík Pulkava z Radenína, který sledoval především zájem panovníka a panovnického dvora, neměl důvod se zabývat otázkou svobody státu ani jednotlivce.