Studie se zabývá problematikou začleňování didaktických pomůcek do výchovy a vzdělávání v historickém prostředí. Klade si otázku, do jaké míry je využívání didaktických pomůcek specifické, máme-li k dispozici autentické prostory památkových objektů, původní mobiliáře a jedinečné sbírkové předměty.
Odpovědi hledají autoři v souladu se strategiemi aplikovaného výzkumu na pomezí teorie a domácí i zahraniční praxe a zasazují je do kontextu činnosti edukačních center NPÚ, která ověřují sady didaktických pomůcek, navržených přímo pro památkovou edukaci. Na příkladu modelu křížové klenby pak ilustrují vývoj a uplatnění konkrétní pomůcky inspirované zahraničními vzory.