Abstrakt
Článek popisuje plně automatické propojování dvou valenčních slovníku českých sloves: VALLEXu a PDT-Vallexu. I přes společný teoretický základ, z něhož oba vycházejí, a přes stejné jazykové jevy, na něž se zaměřují, není plně automatické propojování snadné.
Ukážeme, že konverze slovníku do společného formátu představuje tu snadnější část úlohy, kdežto automatická identifikace dvojic odpovídajících si valenčních rámců přináší obtíže. Celkovou dosaženou přesnost 81% lze považovat za uspokojivou.
Je však třeba si uvědomit, že s rostoucím počtem lexikálních jednotek slovesa klesá přesnost automatického mapování. Ukážeme, že značně pomůže, pokud (i) poskytneme doplňující informace o lexikálních jednotkách a (ii) odhalíme a sladíme pravidelné nesrovnalosti v anotaci v obou slovnících.