Abstrakt
Čtvrtý svazek syntézy "A history of the University in Europe. Universities since 1945" nabízí nejen široce založený přehled vývoje poválečného vysokého školství, ale i řadu otevřených otázek o problematice samé i o způsobech, možnostech a cílech historiografie moderních univerzit obecně.
Autor kriticky probírá hlavní okruhy závažných věcných chyb a manipulací, typických pro toto prestižní, ovšem spíše politické než dějepisné dílo. V druhé části příspěvku pak formuluje premisy pro kritický, o prameny opřený komparativní výzkum poválečných univerzit jako unikátní a nejvyšší, vědecky zaměřené formy vysokoškolské přípravy elit v pomalu, ale přece akademicky srůstající Evropě.
Vysvětluje, že univerzity nejsou jen tržně uplatnitelnými vysokými školami a producenty snadno aplikovatelných výstupů výzkumu, nýbrž také intelektuálním prostředím s významnými vazbami a rolemi pro celou společnost.