V Bibli je řád na počátku i na konci dějin ohraničen chaosem. Bližší studium odhaluje opakující se posloupnost, vedoucí od chaosu k ideálnímu stavu a poté od ideálu k realitě.
Chaos a ráj tedy nejsou diachronně ničím jiným než etapami na cestě k diferencované společnosti. Chaos je popisován buď jako amorfní masa, nebo personifikován do hrozící, avšak nakonec podmaněné bestie.
Jen výjimečně je zlo chápáno jako stvořené samotným Bohem ex nihilo. Text Starého zákona obsahuje ve své neanalytické formě předobraz většiny moderních teorií chaosu, je pracují s teodiceou, "tehómofóbií", hýlozoismem a dalšími tématy.