Článek se věnuje strukturnímu a diachronnímu popisu odvozování primárních a sekundárních slovesných kmenů od indoárijského slovesného kořene. Po stránce formální (morfonologické) a funkční je sledován vývoj souboru morfémů, které označují intenzitu a frekventativnost děje, deziderativnost a kauzativnost.
Historický popis zachycuje vývoj morfonologických prostředků v obdobích sanskrtu (OIA), prákrtů (MIA) a novoindických jazyků (NIA).