Tento článek zkoumá proměny produkce sociologického vědění, a to z perspektivy temporality (časovosti). Odlišuje dva druhy sociologických rytmů: první souvisí se sociologickými hledisky a technikami zkoumání, druhý potom se současnou podobou akademické kultury.Článek se nejprve zabývá několika existujícími výzkumnými strategiemi určenými ke "stíhání" vysokorychlostní společnosti.Některé, především metodologické proudyjsou podrobeny diskuzi a porovnánys "pomalými/pomalejšími" nástroji sociologickéanalýzy, sestávajících se z odlišných,avšak komplementárních způsobůšetření.
V této souvislosti článek zdůrazňuje,že napětí mezi rychlými a pomalýmizpůsoby šetření tvoří reprodukčnípředpoklady sociologie. Následující částse zabývá subjektivní časovou zkušenostív podmínkách soudobého akademickéhosvěta. Článek tvrdí, že zvyšující se administrativa a auditování intelektuální práce značně spoluutváří výrobu sociologického vědění; a to nejen proto, že akademičtí pracovníci jsou díky vzrůstajícímu počtu úkolů nuceni pracovat rychleji, ale také kvůli normalizaci časového tlaku.
Závěrem je pojednáno o tom, do jaké míry lze tvrdit, že tempo současného akademického života má neblahé důsledky pro organické reprodukční rytmy sociologie.