Abstrakt
Příspěvek si klade za cíl naznačit možnou pozitivní souvislost mezi etikou ctností a připravovaným profesním zákonem o sociální práci v českém prostředí. Pozitivnost této souvislosti není zřejmá.
Existuje zde totiž kontrast mezi etikou opřenou o zákon, mnohdy spojovanou s inspirací v Kantově etice, a etikou založenou na ctnostech, jež čerpá z Aristotelovy etiky. Profesní etika přitom bývá koncepčně i fakticky spojována s kantovskou etikou povinnosti a se zákonem, což právě profesní etika neoaristotelské tradice v poslední době zpochybňuje.
Znamená to, že přijetí zákona o sociální práci je z pohledu současných diskusí v profesní etice krokem zpět? V příspěvku se pokusím ukázat, že tomu tak být nemusí, a že přínos zákona může být i opačný. Totiž, že profesní zákon může vést k upřesnění, upevnění a legitimizaci potřebných ctností.
Díky např. kvalitnímu vzdělání může posilovat určité vzorce "slušně vychovaného" dobře jednajícího sociálního pracovníka.