Pojem "práce může posloužit jako jeden z hermeneutických nástrojů porozumění tomu, jak Kierkegaard vidí vztah křesťana k sobě, k druhým a k Bohu. Postoj člověka k práci, ať již jako k povinnosti, či jako ke svému povolání, chápanému jako Boží výzva či jako důsledek prožívání své vlastní obecně postavené víry, slouží jako indikátor opravdovosti, subjektivity a existenciální autenticity, jež jsou klíčové např. pro postavu Abraháma jako Kierkegaardova rytíře víry.
Cílem příspěvku bude poukázat na význam a způsob užití pojmu práce v Kierkegaardově interpretaci své zkušenosti s Bohem, a s ní související obraz skutečného křesťana, a hledat možná obohacení takovéhoto pojetí práce pro výstižnější pojetí profesionalismu.