Studie se vztahuje k tématu interdisciplinarity v základním a nižším gymnaziálním vzdělávání, se snahou otevřít diskurs některých dosud málo probraných otázek. V průběhu textu jsou představeny kvalitativně různé hierarchické systémy, jež v sobě implikují vodítka pro reflexi pedagogické praxe vystavěné na mezioborových interakcích.
Postupně zaznívají přínosy, ale také úskalí, které přináší úzce profilované soustavy např. Eisnerova nebo Flegrova, nehierarchický model Drábkův či struktury přizpůsobené specifikům angloamerického vzdělávacího prostředí.
Studii rozšiřuje analýza vybraných jednotlivých termínů užívaných v zahraničních metodikách např. Roscherova synchronizace.
Ideově široká nabídka usiluje o zprostředkování myšlenky, že se změnou výchozích diskurzů nastane proměna latentních hodnot a následně i rozsahu měřící škály.