Předmluva se otvírá poznámkou, že postrádáme systematickou práci o mezinárodním právu (ius gentium; § 1), přestože klasické texty poskytují četné příklady, jak staří Římané a Řekové rozuměli otázce spravedlivě vedené války (§ 2-27). Grotius chce řešením této otázky pomoci svým časům (§ 28-32): někteří z jeho současníků totiž pochybovali o každém použití zbraní.
Po představení témat všech tří knih (§ 33-35) Grotius vysvětlil, jak své prameny třídil podle jejich použitelnosti pro nárys mezinárodního práva (§ 36-55), a charakterizoval zásady zpracování (§ 56-61).