Rozhodnutí mít dítě je pro ženu většinou čistě individuální záležitostí. Tato volba je však podmíněna i množstvím faktorů, které jsou pro většinu společnosti společné.
Tyto faktory zahrnují hodnotový systém společnosti a politicko-ekonomický status. Komplexně tak ovlivňují rozhodování jednotlivců a tím i reprodukční chování společnosti.
Přesto se tyto podmíněnosti v čase mění. Z pohledu velké části charakteristik je socialistická éra (v letech 1960-1962 a 1979-1981) zřetelně odlišná.
Charakteristická pro toto období je vysoká plodnost žen do 25 let, a to zejména velmi mladých žen ve věku 17-19 let. Dalším specifikem tohoto období je také vysoká plodnost druhého pořadí v této věkové kategorii.
Zkoumání průměrného věku ženatého muže při narození dítěte ženě do 25 let přineslo také zajímavé zjištění. Mateřství ve věku do 25 let v období let 1960-1981 nebylo tedy ve společenském kontextu ničím výjimečným.
Jednalo se často o jedinou možnost seberealizace a sebe-organizace života. Naopak období 1920-1931 a 2000-2010 vykazují řadu velmi podobných charakteristik.
Například relativně nízkou úroveň plodnosti žen ve věku do 25 let a vysoký podíl mimomanželských narozených dětí těmto ženám. Hodnota těchto ukazatelů v období 2000-2002 a v letech 2008-2010 byl však více extrémní.
Nicméně existují určité rozdíly. Nárůst mimomanželské plodnosti ve věkové skupině do 25 let (zejména v letech 2000-2002 a 2008-2010), je jasnou známkou snižování významu manželství jako legitimizace a stabilizujícího prvku ve výchově dětí.
Relativně obdobnou úroveň úhrnné plodnosti, ale rozdílnou úroveň plodnosti žen do 25 let v letech1929 -1931 a 2008-2010 je jednou z vlastností, které naznačují jinou formu raného mateřství v těchto obdobích.