Článek představuje výzkum zabývající se tím, co je žákům na českých středních školách předkládáno jako norma němčiny, dále pak, kdo, co a za jakým účelem o této normě rozhoduje a jak toto rozhodování vypadá. Výzkum vycházel teoreticko-metodologicky z konceptu normy Klause Gloye, z modelu sociálního silového pole Ulricha Ammona, z teorie jazykového managementu a metody jazykového experimentu.
Učitelé jsou zde představeni jako autorita normu implementující i stanovující a zároveň jako argumentující síla.