Teoretická studie mapuje symbolickou moc jako podmínku a prostředek edukačně socializačního působení médií. Představuje koncept symbolické moci, z něhož autor vyvozuje existenci specifického "vzdělávacího programu" médií, dále je diskutována role státu v utváření symbolického prostředí a je argumentováno, že parametry "vzdělávacího programu" médií dominantně definuje stát jako hegemon symbolické moci.
Možnosti vytváření opozičních diskursů narušujících symbolickou hegemonii státu a role, kterou v tomto procesu hraje mediální výchova, jsou tématem části následující. Na závěr příspěvku je formulována představa mediální gramotnosti jako sociální a občanské kompetence, která jednotlivcům umožní účinněji se zapojit do procesu veřejné komunikace a politického rozhodování.