Cílem práce bylo ověřit pozitivní efekt dlouhodobé pohybové a nutriční intervence na úroveň kvality života podmíněné zdravím u reprezentativního vzorku jedinců v prvním roce po transplantaci ledviny. Zajímavým zjištěním byly výsledky, kdy úroveň kvality života pohybov ě aktivních transplantovaných hodnocená SF-36 dosahovala stejných a vyšších hodnot než běžná populace.
Byl zjišťován vliv intervence (cvičení, nutrice nebo kombinace) na kvalitu života podmíněnou zdravím. Kvalita života podmíněná zdravím byla hodnocena standardizovaným dotazníkem KDQOL-SFTM (součástí generický dotazník SF-36), a to v období jednoho měsíce před transplantací (pacienti vyplňovali dotazník zpětně během hospitalizace v prvních 14 dnech po transplantaci) a cca 10 měsíců po transplantaci.
Výzkumný soubor zahrnoval 103 jedinců (45 žen a 58 mužů) ve věkovém rozmezí 23-75 let a s průměrným věkem 54,7 let (+-12 SD). V období s pohybovou intervencí a nutricí (cca 9,5 měsíce po transplantaci) se úroveň kvality života pacientů hodnocená generickým dotazníkem SF-36 (n = 94) statisticky významně zlepšila ve všech dimenzích kromě "fyzické činnosti" (Wilcoxonův test; p < 0,05).
Stále však ve třech dimenzích z osmi ("fyzická činnost", "omezení pro fyzické problémy" a "celkové zdraví") statisticky významně (Wilcoxonův test; p < 0,05) zaostávala za úrovní všeobecné populace ČR. Výsledky neukázaly žádný statisticky významný rozdíl mezi jednotlivý- mi položkami testování kvality života a typem intervence (ANOVA; p<0,05).
Rovněž testování rozdílů mezi jednotlivými typy intervence s ohledem na hodnocení kvality života neukázalo žádné statisticky významné rozdíly. Vliv fyzické aktivity na úroveň kvality života pacientů po transplantaci ledviny je jednoznačný a jako nejúčinnější nástroj zlepšující kvalitu života se ukázala kombinace pohybové a nutriční intervence