Abstrakt
Nové a přesnější datování svrchně paleolitických lokalit mění náš názor na vývoj lidských populací v tomto období. Současné metody datování umožnují přesnější rekonstrukci evoluce svrchně paleolitických populací anatomicky moderního člověka.
Celý proces byl ve skutečnosti podstatně delší a složitější, ale mnohem lépe odpovídal paleoklimatologickým a paleoekologickým charakteristikám megainterstadiálu MOIS 3 i jeho jednotlivým fázím, podmínkách v jednotlivých interstadiálech a stadiálech. Komplexní pohled na vývoj člověka ve svrchním paleolitu neumožnily jen nové metody datování, ale i pokrok v paleovědách, stratigrafii, paleoekologii a paleoklimatologii.
Koexistence AMČ s neandrtálci byla určitě kratší a méně dramatická než se donedávna soudilo. Kultury raného svrchního paleolitu se mohly po určitou dobu vyvíjet/koexistovat paralelně.
Gravetská kultura byla dominantní minimálně 17 až 18 tisíc let. Nejstarší výskyt gravettiénu okolo 37 - 38 tisíc let byl zaznamenán v západní, střední a možná i východní Evropě (Kostěnki).
Mohutný rozvoj gravetiénu spolu s významným rozvojem technologií i kultury, který podle nove datovaných lokalit svrchně paleolitického člověka trval téměř 20 tisíc let, představoval klíčové období v evoluci člověka ve svrchním pleistocénu Evropy.