Tématem příspěvku je státní maturitní zkouška z cizího jazyka v ČR z hlediska jejích hlavních parametrů (ověřované dovednosti, části zkoušky, úroveň). Příspěvek je zaměřen na produktivní dovednosti (mluvení, psaní), především na kritéria hodnocení a jejich objektivizaci.
Pozornost je věnována také přípravě učitelů na novou formu testování, analýzu problémů s testováním spojených a možnosti, jak těmto problémům předcházet. Příspěvek se snaží zodpovědět otázku, jakým směrem zavedení státní maturitní zkoušky ovlivní stav výuky cizího jazyka, především angličtiny.
Zmíněny jsou i problémy, jejichž řešení by mělo být předmětem dalších výzkumů.