Psychologie dítěte v různých vývojových stadiích a konfrontace dětství s dobou se od 19. století staly neodmyslitelnou součástí slovesné umělecké tvorby, která v mnohém předjímala poznání dětství v humanitních vědách. Zejména v zobrazení adolescentů a jejich konfliktů s vnitřním a vnějším prostředím se velmi zřetelně projevuje generační konflikt, potvrzení nebo zpochybnění stávajících hodnotových systémů, prověřování trvalých a přechodných hodnot.
V ruské literatuře se tématu dospívání věnovala řada autorů, trvalým námětem, který výrazně ovlivnil jejich poetiku, se stalo pro L. N.
Tolstého a F. M.
Dostojevského. Vývoj vztahu k adolescenci (chlapecké a dívčí) se odráží také v samotném jazyce.