Studie komentuje velkou retrospektivní výstavu Františka Kyncla (1934-2011), kterou uspořádala Společnost Topičův salon v Topičově salonu a Topičově klubu. Výstava mapuje 40 let Kynclovy tvorby, přičemž je těžiště položen na tzv. "monostruktury", prostorové struktury budované z dřevěných tyček nebo tenkého bambusu většinou na principu tetraedru.
Oproti Buckminsteru Fullerovi, který svůj modulární princip využíval k architektonické úspornosti a Sol LeWittovi, který jím demonstroval ideálnost myšlenek, Kyncl budoval své objekty jako organismy respektují vnitřní zákony růstu, neomezené expandování tvarů do okolního vesmíru. Princip monostruktur posléze přijímá autor za natolik nosný, že ho rozvíjí i v geometricky pravidelných malbách na ručním papíře.
Výstavu doplňuje drobná retrospektiva manželky Františka Kyncla - Elsi.