Prvé impulsy ke srovnávacímu studiu literatur vznikly na počátky novověku ze srovnávání antického a moderního světa ve francouzské diskusi o "přísné" a "volné" tragédii a ze sporu stoupenců antiky a zastánců modernosti (Querelle). Tento protiklad se stal základem filosofie ději německého klasického idealismu.
U mme de Stael existoval ještě protiklad zemí vyvíjejících se v prostoru Římské říše a zemí Severu". V 19. století byl významný protiklad evropského Východu a Západu.