Termín bronchiektázie je popisný a vyjadřuje patologickou dilataci průdušek spojenou s poškozením jejich stěny. Identifikace vyvolávající příčiny může vést v některých případech ke změně terapeutického postupu (humorální imunodeficity, alergická bronchopulmonální aspergilóza, deficit alfa-1-antitrypsinu), proto je jednoznačně doporučeno se o ni u všech nemocných s bronchiektáziemi pokusit.
Nejčastějším symptomem u dospělých pacientů s bronchiektáziemi je chronický produktivní kašel, při rozsáhlém postižení s perzistující expektorací purulentního sputa. Definitivní diagnóza se opírá o výsledky počítačové tomografie hrudníku s vysokou rozlišovací schopností (HRCT).
Obecné principy léčby u nemocných s bronchiektáziemi zahrnují identifikaci a následnou léčbu vyvolávající příčiny, snahu o udržení popř. zlepšení plicních funkcí, snížení počtu akutních exacerbací a zlepšení kvality života nemocných.