Abstract
Úvod a cíl studie: Ekologická validita nebývá často předmětem standardizačních výzkumů, přestože v praktických konsekvencích a prediktivní a výpovědní hodnotě neuropsychologických vyšetření je právě tato validita velmi důležitá a je velmi vhodné tímto směrem orientovat výzkum použití a využití neuropsychologických nástrojů. Ekologická validita je zvláštní formou externí validity.
Vypovídá o míře shody výsledků testů a chování v běžných každodenních situacích, jinými slovy jakou má výsledek některého testu výpovědní hodnotu pro praktický život pacienta, pro jeho adaptaci a zvládání běžných denních situací, plánování, rozhodování, stanovení si cílů a jejich naplňování. Ekologickou validitu je možno vyšetřovat podobně jako kriteriální validitu - srovnáním s dotazníkem popisujícím chování v běžném životě.
Metodika: Popisná data: demografická data, pozitivní a negativní příznaky (PANSS), neurokognitivní fungování: rychlost informačního procesingu (symboly), pracovní paměť (opakování čísel) Vyšetření exekutivních funkcí: Test Rey-Osterriethovy figury - administrovací protokol a skórovací procedura dle Meyerse a Meyerse, hodnocení strategie kresby dle Sterna - BQSS , Wisconsinský test třídění karet, Trail Making Test A/B, verbální fluence, podobnosti z WAIS III Škály pro hodnocení sociálního fungování - Social Functioning Scale, Personal and Social Performance Scale, Dotazník funkčního stavu, Beckova škála pro hodnocení kognitivního vhledu Výsledky: Podle předběžných výsledků korelují negativní příznaky s většinou testů exekutivních funkcí a se škálou osobního a sociálního fungování. Jako problematická se jeví volba popisu sociálního fungování pomocí self ratingu i ratingu založeného na dotazování pacienta pro omezenou výpovědní hodnotu v důsledku narušeného vhledu u pacientů s diagnózou schizofrenie.