Od pouliční šmeliny ke "strýčkům ze Západu" : Černý trh pozdního socialismu v českoněmeckém kontextu
Abstrakt
Práce se zabývá se černým trhem v sedmdesátých a osmdesátých letech dvacátého století v bývalé Československé socialistické republice a Německé demokratické republice v komparativní perspektivě. Nejprve stručně analyzuje společenské podmínky socialistických diktatur, které existenci černého trhu podmiňovaly a ve kterých se mohl úspěšně reprodukovat.
Poté se snaží přiblížit, jaké společné znaky v rámci podloudného obchodování obě země vykazovaly a jaká lokální specifika určovala jejich odlišnost. Pozornost textu je zaměřena hlavně na dva segmenty tehdejšího černého trhu - podloudné obchodování se zahraničním spotřebním zbožím a devizovou trestnou činnost.
Autor se snaží poodhalit, kteří historičtí aktéři byli hybateli černého trhu a s jakým zbožím se přednostně obchodovalo. V Československu se vyvinula společenská vrstva, která měla na lokálním černém trhu silné postavení a těžila z prodeje valut, tuzexových poukázek či spotřebního zboží (tzv. veksláci).
V Německé demokratické republice se z více důvodů nevyvinula podobně silně etablovaná skupina "zprostředkovatelů". Jako alternativní zdroje při opatřování nedostatkového zboží sloužily rodinné kontakty a známosti v sousední Spolkové republice.
Přesto se i v kontextu východoněmeckého černého trhu vyskytovaly různé organizovanější sítě, nezřídka tvořené také cizinci. Proto je do výkladu zahrnuta také Polská lidová republika.
Její občané (především díky některým výhodám v oblasti cestování) spoluutvářeli ráz černého trhu v NDR.