Tento článek se zabývá otázkou takzvané demokratizace spisovné češtiny. Analyzováno je užívání tohoto pojmu předními českými lingvisty Bohuslavem Havránkem a Petrem Sgallem.
Analýza se zakládá na předpokladu, že diskuse o jazykové kultuře jsou principiálně založeny ideologicky a politicky. Ukázalo se, že užívání pojmu demokratizace spisovné češtiny u B.
Havránka úzce souvisí s jeho základními cíli: zachováním teorie jazykové kultury tak, jak byla formulována Pražským lingvistickým kroužkem, a pokračování praxe jazykové kultivace. Sgallovo užívání tohoto pojmu je určováno zájmy odlišnými: postupným ztotožňováním spisovné a obecné češtiny.
Užívání pojmu demokratizace spisovného jazyka je politicky motivováno, jednalo se o prostředek dosáhnout změny ve společnosti.